Hospitalizace nemocných mentální anorexií a bulimií

Autor textu: Jan Kulhánek, vyšlo ve zpravodaji Anabell

Léčba mentální anorexie a bulimie bývá dlouhodobějším procesem, v němž pobyt na lůžku psychiatrické kliniky či léčebny může být důležitým krokem k uzdravení. Kdy je hospitalizace nutná, kdy je pouze doporučeným krokem a kdy se bez ní obejdeme?

Jednoznačně nutná je hospitalizace v případě, že je bezprostředně ohrožený život nemocného.

1. Takové ohrožení způsobuje u mentální anorexie velká podváha (orientační hodnota BMI* u dospělého člověka pod 15), u mentální bulimie pak každodenní záchvaty přejídání a zvracení. Pro organizmus jsou takové stavy extrémní zátěží, se kterou si nemůže umět poradit a vznikají následky, které dříve či později vedou k nevratným změnám případně k úmrtí. Rizika u dětí a dospělých, kteří se zároveň léčí s jinými zdravotními problémy, je ještě vyšší. DŮLEŽITÉ je tento zdravotní stav nepodceňovat a reagovat okamžitě.

2. Nebezpečná je také těžká deprese, která se u řady lidí s poruchou příjmu potravy rozvine. Takový stav se nejvíce projevuje apatií, plačtivostí, uzavřením se do sebe, neschopností vykonávat běžné věci, zanedbáváním péče o sebe (hygiena, oblečení), proklamacemi o nesmyslnosti života, myšlenkami na sebevraždu.

Právě riziko sebevraždy je v takovém stavu opravdu velké. Lidé trpících anorexií či bulimií končí svůj život sebevraždou častěji než důsledkem jiných duševních poruch. Důvodem je kromě deprese velmi negativní a destruktivní vztah k sobě a prohlubující se izolace od okolního světa.

3. Zejména u dětí je nutná hospitalizace v případě, že ambulantní péče nevede během dvou ? tří měsíců k zásadním změnám, tedy u anorexie restriktivního typu** k úpravě příjmu potravy a postupnému přibírání na váze, u bulimie ke snížení frekvence záchvatů přejídání a zvracení.

Problém nemusí být ve špatně vedené léčbě, ale v komplikované motivaci pacienta, který nejvíce souvisí s obrovským strachem z nárůstu tělesné hmotnosti (přeneseně z kalorií). Nesmíme zapomínat na to, že velká podváha (u dospělého BMI < 17,5) jde ruku v ruce s poruchou vnímání svého těla (porucha tělesného schématu***), nemocný vidí zejména některé tělesné partie (často břicho, stehna) jako ?tlusté? a přibírání na váze se logicky brání.

U bulimie zase nemůže ambulantní péče zajistit to, co nedokáže ani snížená schopnost sebekontroly nemocného ? hlídat přístup k jídlu. Tady bývá velmi důležitá spolupráce s rodinou či partnery nemocných.

4. U dětí je hospitalizace nutná, když odmítají spolupráci s ambulancí, nechtějí se léčit, nemají náhled na to, že jsou nemocní. Do 18 let jsou za dítě a jeho léčbu zodpovědní dospělí, kteří ho mají v péči a je jejich povinností v takové situaci I PŘES NESOUHLAS dítěte zasáhnout.

Vhodná je hospitalizace v případě, že:

1. Dlouhodobá ambulantní léčba nepřináší žádné podstatné výsledky. Pak je věcí domluvy mezi lékařem či psychologem a nemocným, zda by mohla hospitalizace léčbu posunout k lepšímu. Nemocný někdy přijde sám s tím, že ví přesně, co by měl dělat, ale strach je tak velký, že to nedokáže sám bez asistence překonat.

2. Konflikty v rodině nemocného dosáhly hranice únosnosti pro zúčastněné, rodinná krize se prohlubuje a východisko z ní v nedohlednu. Tento problém se někdy velmi dobře daří řešit docházením na rodinnou terapii****, ovšem ne vždy je taková služba v místě bydliště k dispozici a nebo je rodina ochotná toto podstoupit.

3. V místě bydliště není kvalifikovaná odborná péče dostupná. Zejména na počátku léčby je důležité, aby jí prováděl odborník, který má s terapií poruch příjmu potravy zkušenosti. Je totiž třeba řadu věcí nemocnému případně i rodině vysvětlit, získat je pro spolupráci, udělat jasná a srozumitelná pravidla postupu terapie.

Pokud toto není k dispozici, je vhodné absolvovat léčbu na lůžku, kde takoví odborníci pracují a počáteční krizi mohou dobře zvládnout.

Hospitalizace není nutná v případě že není akutně ohrožený život, nemocný si je vědom svých problémů a ví, že je nutné se léčit. I když průběh terapie není ?stálé směřování k lepším zítřkům? a objevují se krize i dílčí nezdary, podařilo se nemocnému navázat se svým terapeutem dobrý pracovní vztah.

Co hospitalizace může nabídnout

Záleží hodně na typu zařízení a na věku pacienta, ale v podstatě je nejdůležitějším přínosem tzv. komplexní péče. Na péči se podílí celý tým odborníků, managerem pobytu v nemocnici je vždy ošetřující lékař ? psychiatr.

Psychiatr spolupracuje na zvládnutí psychické krize a zmírnění naléhavosti nemoci (výčitky po jídle, nutkavé myšlenky na váhu, deprese atd.) pomocí léků ? psychofarmak. Nejčastěji používaná bývají moderní antidepresiva. DŮLEŽITÉ je vědět, že na tyto léky nevzniká závislost a mohou pozitivně ovlivnit motivaci pacienta k léčbě. Psychiatr se také ve spolupráci se somatickými lékaři a zdravotními sestrami stará o zlepšení tělesného stavu, to znamená léčba podvýživy a jejich následků.

Psycholog mívá na starosti vstupní psychologické vyšetření, které má pomoci k rychlé orientaci v situaci nemocného, také pomáhá při volbě vhodných léčebných postupů (např. jestli bude při léčbě dáván důraz na skupinovou terapii či rodinnou terapii).

O samotné terapeutické programy se nejčastěji dělí specializovaní terapeuti, psychologové i psychiatři. Individuální pohovory i nejrůznější skupiny pomáhají pacientovi lépe svou nemoc pochopit, učí ho, jak s ní lépe bojovat.

Velkou oporou bývají i spolupacienti, řada z nich se nachází v podobné situaci, mohou si mezi sebou vyměňovat zkušenosti (někdy bohužel i ty špatné), v léčbě se mohou vzájemně podporovat, navazují se zde blízké vztahy, které pomáhají překonat těžké období nemoci.

Poznámky k textu:

* BMI (body mass index) je odhad tělesné hmotnosti, uznávaný Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Vychází se z poměru hmotnosti a druhé mocniny výšky, výsledek se porovná se statistickými tabulkami pro daný věk a pohlaví.BMI si můžete spočítat zde

** Názor, že mentální anorexie se vždy projevuje nejedením či velkou podváhou je mylný. I když jde o nejrozšířenější formu (anorexie restriktivního typu), existuje i průběh nemoci, kdy k udržování podváhy slouží zvracení či zneužívání projímadel (anorexie purgativního typu), nebo je i při relativně normální váze v popředí patologické zacházení s jídlem a další kritéria (anorexie atypická)

*** Porucha tělesného schématu se může objevit i u zdravého člověka v situaci, kdy rychle sníží svou tělesnou hmotnost a přitom se intenzivně zabývá svým vzhledem.

**** Rodinná terapie je zejména u dětí považovaná za jednu z nejúčinnějších metod léčby mentální anorexie a bulimie. Přitom nejde primárně o léčbu nemocné rodiny, ale o hledání způsobů, jak se může rodina (kterou poruchy příjmu potravy vždy zasáhnou) s takto náročnou situací co nejlépe vypořádat.

nahoru nahoru   zpět zpět   tisk tisk

Mluvíme anglicky
Select English version of this site
Set Up

Nastavte si
Zde si můžete nastavit tento portál jako
oblíbený domovský

Nepřehlédněte

Spolupracujeme s mezinárodním projektem primární prevence ProYouth Vstupte

Elegantní BMI kalkulačka s normami pro dětský věk vám pomůže odhadnout jak jste na tom s váhou
Ke stažení
Publikace O poruchách příjmu potravy pro otce a partnery
Ke stažení

Odborníci
Vstup pro odbornou veřejnost z pomáhajících profesí a studenty těchto oborů
Vstoupit

Dejte vědět
Dejte o nás vědět.
Pokud se vám naše stránky líbí nebo tušíte, že by mohly někomu pomoci.
Poslat

mentální anorexie, bulimie, přejídání - články, léčba, diskuze, jídelníček, testy, video, fotky, download, BMI
Informace s odbornou garancí, projekt podporován Sekcí pro PPP při ČPS JEP a Asociací pro pacienty s PPP
© 2002 - 2009, J. Kulhánek, kontakt na administrátora zde
www.detskypsycholog-praha.cz |  www.psycholog-info.cz |  www.dobry-psycholog.cz |  www.rodinnaterapie-praha.cz |  www.psychologie-praha.cz |  www.psychoterapie-andel.cz |  www.kulhanek-psycholog.cz
Creative Commons License
Idealni.cz is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.
Based on a work at www.idealni.cz.